Reagan Youth

  O týhle kapele jsem se dozvěděl až tak v roce 2003, z klipu „NOFX“ k písni „Franco un-american“, kde se někdy v půlce zpívá „I'm listening to Public Enemy and Reagan Youth“ a proběhnou tam fotky z nějakýho koncertu. Začal jsem se o ně zajímat a zjistil, že je to  jedna z nejzásadnějších NY kapel, což jsem do tý doby fakt nevěděl…

 Byli to provokatéři, což je taky daný tím, že začínali v šestnácti. Používali nacistickou symboliku a symboliku Ku-Klux-Klanu k zesměšnění Ronalda Reagana, který se právě v té době stal prezidentem USA. „Reagan Youth“ = „Reaganova mládež“, narážka na „Hitlerjugend“. Mimochodem, nácky v nich opravdu nehledejte, minimálně zpěvák Dave Rubinstein byl newyorský žid, a kapela se hlásila k anarchismu a k levicovým myšlenkám celkově. I když dost naivně.

 V kapele se taky neustále měnili lidi, takže v článku budu jmény zmiňovat převážně jen hlavní dva členy. Kdo chce vědět víc, ať hledá…

„Reagan Youth“ se dali dohromady na začátku roku 1980, na střední škole ve Forrest Hills v newyorském Queensu, kde se cca 6 let předtím dali dohromady taky „The Ramones“.

 Potkali se tu tehdy šestnáctiletí Dave Rubinstein (Dave Insurgent), zpěv a Paul Bakija (Paul Cripple), kytara. Po pár zkouškách pod jménem „Pus“, se po prvním vystoupení 22.8.1980, přejmenovali na „Reagan Youth“.

Asi nejznámější fotka, kdo je kdo fakt nevim, úplně vpravo asi Bakija.

 Rychle získali ohlas, a začali hrát po punkových klubech na Manhattanu. Po jednom koncertě v „CBGB´s“ si prý Bakijův tělocvikář oholil hlavu a vozil pak klukům aparát ve svém „Dodge Dart“.

 Po nahrání prvního čtyřpísňového dema v roce 1981, byli opět vyměněni basák s bubeníkem, a byla podepsána smlouva s labelem „R Radical“.

 Po maturitě vydávají své první 7“EP, sedmipísňové „Youth anthems for the new order“, které se stává hitem. Začínají hrát po celých USA, a stávají se pravidelnými účastníky „nedělních hardcorových odpolední v „CBGB´s“.

 Krátce po významném tour v roce 1984 se opět mění basák s bubeníkem, kteří odcházejí do kapely „Samhain“ Glenna Danziga.  Roku 1985 přišel bubeník Javier Madriaga (Johnny Aztec), který hrál v té době ještě ve třech dalších kapelách.

 Ve druhé polovině osmdesátých let pořád jezdili po koncertech, deska se na punkovou kapelu dobře prodávala, ale život na cestě si vybíral svojí daň, a tak když Ronald Reagan v roce 1989 odešel z úřadu, “ReaganYouth” ohlásili konec.

volume 1

 I přes rozhodnutí ukončit kariéru, podepsali smlouvu na dvě desky s labelem “New red archives”, který nejprve vydává “Youth anthems for the new order” se třemi předtím nepoužitými songy pod názvem “volume 1” na LP. V roce 1990 Bakija, (nahrávající kytary i basu), Rubinstein a Madriaga, natáčeji poslední album “volume 2”. Tahle deska se hudebně vrhá trochu jinam, je o dost víc depresivní a temná.

 Bakija, Madriaga a Rubinstein spolu hrají dál v psychedelické kapele “House of God”, ale ta se brzy rozpadá kvůli Rubinsteinově narůstajícím problémům se zdravím. Od roku 1990 začíná pravidelně užívat heroin a je i jeho občasným dealerem. V konfliktech s jinými dealery je několikrát zbit baseballovou pálkou, díky čemuž tráví týdny po nemocnicích.

 V roce 1993 začíná chodit s jistou Tiffany Bresciani, která pro oba shání drogy prostitucí, a ten samý rok umírá jeho matka při autonehodě.

Dave Rubinstein

 Brzy poté spolu shání drogy na Houston street v New Yorku, když si Tiffany najme přátelsky vyhlížející řidič náklaďáku. Tiffany se nevrací, a když po pár dnech policajti zastaví ten samý náklaďák na Long Islandu, najdou v autě její mrtvolu. Řidičem byl totiž Joel Rifkin, později usvědčený jako masový vrah. Vzhledem k těmto okolnostem a pokračující heroinové závislosti, páchá brzy nato Rubinstein sebevraždu…

 Potom se dlouho kolem kapely nic neděje, jen občas vychází reedice jejich desek, nějaké kompilace a Bakija občas hraje věci “Reagan Youth” s jinými muzikanty. Roku 2002 plánuje s jedním z bývalých členů, Andym Bryanem vzpomínkový koncert v “CBGB´s”, ale nic z toho není kvůli nečekanému Bryanovu infarktu.

 Roku 2006 se schází Bakija (kytara), Pike (basa), Madriaga (bicí) a nový zpěvák Pat McGowen (Pat SpEd). Odehrají jeden koncert, a pak začne kapela opět “žít svým vlastním životem”. Hrají na pár místních akcích, a vroce 2007 jedou “Ressurection tour” společně s kapelou “Mouth sewn shut” z Bostonu.

 Kapela má zájem napsat třetí desku, která by vypovídala o době a životě Dava Insurgenta, a pokračuje v koncertování v Německu a Belgii v roce 2008, a v roce 2009 jede i celoevropské tour.

 Na začátku roku 2010 se zase začíná měnit sestava, zůstává jen Bakija, kolem kterého se točí další členové kapely jak na běžícím pásu. Roku 2011 vychází nová demonahrávka “Lucky 7”, která je k mání zdarma na netu. Pak se zase mění sestava a dokud Bakija neumře, tak se bude měnit navždy.

 Já se přiznám, že se mi z “Reagan Youth” líbí nejvíc ta nejstarší deska, trochu míň “volume 2” a tu novou nahrávku jsem bohužel stáhl a slyšel, a je to už jenom kopání do mrtvol, takovej neškodnej hard rock...

Paul Bakija dnes

 Navíc se nám politická korektnost vkrádá i do punk rocku, takže se na jejich oficiálních stránkách sice dozvíte, že si dělali srandu z republikánů a z Reagana, a že “Reagan youth” je podle “Hitler youth”, ale Hitler se tam píše jako Hilter. Překlep to není, je to tam hned dvakrát. Ne že bych tu chtěl vyvolávat nějaký Hitlery, ale přijde mi to dost pokrytecký, bejt strašnej rebel a “bojovat proti systému” a tak, a pak se bát napsat HITLER (Nebo je to jenom nějaká rádoby konspirační sračka, v tom se neorientuju).

 Paul Bakija má taky na svém facebookovém profilu napsáno, že je “živoucím důkazem Reaganových lží”. Co tím myslí ví jenom on, nebo Bůh, nebo Satan, nebo Reagan, nebo Hilter (sic)…

 Ale to nic nemění na tom, že to byla jedna z nejdůležitějších hc/punkových kapel v historii, akorát to měli zabalit v roce 1990 a nesnažit se o nemožný…